Letní zájezd do Japonska

Tento zájezd jsem sestavila pro lidi, kteří chtějí zažít Japonsko se vším všudy. Nejedná se tedy o low-cost cestu do země vycházejícího slunce, ale snažila jsem se vytvořit program tak, aby klient za dva týdny toho viděl, poznal, zažil a ochutnal, co nejvíce to jde. Většina lidí se do Japonska vypraví pouze jednou, a tak jsem chtěla, aby si z té cesty odvezli nejrůznější nevšední kulinářské i kulturní zážitky, které nikde jinde nezažijí. Vybrala jsem místa, které si každý okamžitě s Japonskem spojí, ale zároveň také místa, kam se spíš vydávají místní turisté. Volila jsem gurmánské jídla, které v Evropě jen těžko najdete, a i v samotném Japonsku jsou považovány za delikatesy. Zážitek je na celý život, a proto je jimi program přímo nabitý.

Naopak ubytování jsem volila spíše standardní. Ve velkých městech jsou to 3* hotely a v menších městech pak privátní ubytování, ať už se jedná o celý dům nebo celý apartmán. I když je v ceně započítaných pouze pět společných jídel, určitě se společně budeme stravovat častěji, ale nechtěla jsem zbytečně klienty omezovat v objevování japonské kuchyně. Večery jsem nechala převážně bez programu, ať má člověk příležitost vydat se i na vlastní dobrodružství.

Letní zájezd je netradiční tím, že ho zahájíme na severním ostrovu Hokkaidō, které se architektonicky a historicky značně vymyká zbytku Japonska. První, co tedy z Japonska uvidíte nebude vůbec připomínat typické Japonsko. Jelikož obecně teploty v létě můžou klidně dosahovat 37 stupňů celsia a vlhkost připomíná parní saunu, rozhodla jsem se začít naši společnou cestu právě na severu, kde je příjemných 23 stupňů. Dále je do programu zařazena návštěva Nikkō, které je zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. Nachází se v horách, takže i zde bude v srpnu relativně příjemně.

Jedná se o poznávací zážitkový zájezd, kdy nás čekají časté přesuny vlakem, dlouhá chůze a relativně brzké ranní vstávání tak, abychom mohli většinou vyrazit okolo 8 hodiny. Věřím, že pokud se rozhodnete objevovat krásy Japonska se mnou, bude to pro Vás, ale i pro mě, velmi obohacující zkušenost.

administrativní budova s nejstarší věží s hodinami, postavena 1878, Sapporo

Sapporo 札幌 26.8.—27.8., jedna noc

Do Japonska přiletíme již v 9 ráno. Volila jsem ranní let tak, abychom měli čas si v klidu vyzvednout kufry a kapesní wifi, zajít na kafíčko a občerstvit se, než se okolo 13 hodiny přesuneme vnitrostátním letem do města Sapporo na severním ostrově Hokkaidō北海道. Pokud půjde vše jako po másle, tak se okolo 16 hodiny ubytujeme na hotelu, kde si odložíme zavazadla a půjdeme se podívat do nedaleké Sapporo Clock Tower. Tato původně administrativní budova z roku 1878 má nejstarší věž s hodinami v Japonsku a je zároveň skvělým příkladem západního stylu architektury, který byl koncem 19. století v Japonsku velmi oblíbený. Uvidíme, jestli stihneme trh Nijō, než se v 17 hodin zavře. Jinak si určitě projdeme park Odori大通公園, kde se můžete vyfotit u Sapporo TV tower, než zamíříme na večeři. Hokkaidō obecně je známé kvalitními mléčnými produkty, čerstvými rybami a mořskými plody a výtečným jehněčím. Pro Sapporo je pak samozřejmě typické jejich pivo a ramen. Nechala jsem pak večer volný, ať si můžeme hezky po náročném cestování odpočinout.

Ráno vyrazíme do nedalekého přístavního městečka Otaru小樽, kde nás čeká plavba lodičkou po malebném kanálu, návštěva muzea skla a sushi z čerstvých ryb k obědu. Po cestě na nádraží budeme procházet uličkou plnou roztomilých obchůdků a retro arkád, kde bude příležitost si koupit nějaké suvenýry nebo výrobky místních umělců a sklářů. Zpět v Sapporo se půjdeme podívat na šintó svatyni Hokkaidō, která je mimo jiné zasvěcena i císaři Meiji, prvnímu modernímu japonskému císaři. Po cestě zpět na hotel se zastavíme v historické budově místního zastupitelství, kde se dozvíme něco víc o historii tohoto severního japonského ostrova. Navečer se přesuneme do velkého přístavního města Hakodate函館 na jihovýchodní části ostrova. Dorazíme tam relativně pozdě, ale hotel je kousek od nádraží, takže se můžeme rychle ubytovat a pořádně si odpočinout, protože nás další den čeká menší výšlap.

Malebný kanál v přímořském městě Otaru

Hakodate 函館, 27.8.—29.8., dvě noci

Ráno vyrazíme k úpatí hory Hakodate. Po cestě mineme velké historické skladiště z červených cihel, které bylo přestavěné v nákupní centrum. Teď ještě nebude otevřené, ale můžeme se sem k večeru vrátit na menší nákupy. Na úpatí hory Hakodate je čtvrť Motomachi 元町, kde se nachází rezidence zahraničních diplomatů a nejvyšších zastupitelů z přelomu století. Podíváme se do bývalého britského konzulátu, a také uvidíme obecní dům v koloniálním stylu z roku 1910, kde pobývala císařská rodina, kdykoliv navštívila Hakodate. Po historii nabitém začátku se vrhneme objevovat krásy japonské přírody.

Necháme se vyvést lanovkou na horu Hakodate, kde si můžete vychutnat dechberoucí výhled na město. Následně se vydáme stezkou, která nás zavede až k mysu Tachimachi立待岬, z kterého je nádherný výhled na moře a vlny lámající se o skály. Po cestě uvidíme dva staré dělostřelecké bunkry, které byly aktivní zejména během čínsko-japonských válek. Z vyhlídky až k mysu by nám to mělo zabrat něco přes dvě hodinky. Není to nijak zvlášť náročná stezka a po cestě je několik odpočívadel. Z mysu Tachimachi se zajdeme posilnit pozdním obědem. Uvidíme, jestli nás zaujme nějaká restaurace po cestě na tramvaj, jinak oblast poblíž hlavního nádraží to jistí. Po obědě si půjdeme odpočinout na pláž Ōmori大森浜 a když bude chuť a energie, můžeme se vrátit do již zmíněného obchodního centra. Večer žádný program připraven není, můžete vyrazit na vlastní dobrodružství.

Další den ráno si projdeme ranní trh, který se nachází poblíž hotelu a taky hlavního nádraží, odkud se přesuneme k ikonické tvrzi, nyní veřejnému parku, Goryōkaku五稜郭, který má netradiční hvězdicovitý tvar. Ten jde krásně vidět ze 107 metrů vysoké věže postavené na okraji parku. Přímo uprostřed je pak zrekonstruovaná administrativní budova ještě z období feudální Japonska, kde se dozvíme něco o historii Hakodate za vlády šógunů z klanu Tokugawa. Poobědváme někde v okolí parku. Kdo by chtěl něco retro japonského, tak může zajít na hamburger nebo kari do franšízy Lucky Pierrot. Je třeba se pořádně posilnit, protože nás čeká nejdelší přesun zájezdu, a to asi pětihodinová jízda shinkansenem do téměř 800 kilometrů vzdáleného města Utsunomiya宇都宮, kde přesedneme na místní vlak do Nikkō日光. Přijedeme až před desátou hodinou, takže se akorát přesuneme do domu, který jsem pronajala a půjdeme rychle na kutě.

Tvrz Goryokaku focena ze 107 metrů vysoké věže postavené na okraji parku

Nikkō日光, 29.8.—30.8., jedna noc

Nikkō je turisticky velmi vyhledávaná lokalita, takže pokud nechceme jít v průvodu s ostatními turisty, budeme muset vyrazit nejpozději v 8 ráno. Než se vydáme cedrovým lesem nahoru ke šintó svatyni Tōshōgū東照宮 zasvěcené prvnímu šógunovi klanu Tokugawa, velkému Tokugawa Ieayasu, přejdeme přes historický most Shinkyō神橋 ikonické zářivě rudé barvy. Celá tato oblast je zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Nachází se zde i budhistický chrám Rinnōji輪王寺, kde si můžete koupit rolničku, která vám splní všechna přání. Podíváme se taky na mauzoleum třetího šóguna Tokugawa Iemitsu, které je součástí tohoto chrámového komplexu. A za zmínku samozřejmě také stojí pětiposchoďová pagoda stojící hned u vchodu.

historický most Shinkyō神橋 ikonické zářivě rudé barvy, Nikkō

Následně se autobusem přesuneme do serpentýnami odtržené části Nikkō, kde se můžete pokochat pohledem na vodopád Kegon華厳滝, ke kterému se dá sjet výtahem. Nikkō je známé výbornou yuba tzv. tofu kůže, proto doporučuji si zajít na oběd právě na nějakou variantu této pochoutky. Nejlépe ji ochutnat hned ve všech stylech a přípravách v rámci nějakého meníčka. Po obědě se půjdeme projít kolem jezera Chūzenji中禅寺湖, kde uvidíme architektonický zajímavé vily například italské či britské ambasády. Zase se autobusem vrátíme do hlavní části města, kde si vyzvedneme zavazadla a přesuneme se do největší japonské metropole, hlavního města Tokia. Jako odměna za náročné první dny zájezdu nás čeká japonské BBQ tzv. yakiniku焼肉. Po dobu 90 minut, toho můžete sníst kolik jen zmůžete! A teď to nejdůležitější… kromě prémiového vepřového ochutnáte i tolik vyhledávané japonské hovězí wagyu. 

japonské BBQ tzv. yakiniku焼肉 s hovězím wagyu

Tokyo 東京 30 srpna. — 2. září, tři noci

Hned další den se můžete těšit na velmi pestrý program, který vás mimo jiné zavede do tradiční čtvrti Asakusa, kde navštívíme buddhistický chrám Sensō-ji 浅草寺. Tady si zopakujeme, jak se má člověk správně chovat při návštěvě chrámů a za pouhých 100 jenů (asi 15 korun) si můžete vytáhnout omikuji, které vám předpoví budoucnost. Po krátké procházce přes řeku Sumida 隅田川, nás čeká výhled z nejvyšší budovy Japonska a třetí nejvyšší budovy na světě, a to Sky Tree měřící 634 metrů. Na oběd si pochutnáte na hitsumabushi, úhoři na nagojský způsob, který je považován za velkou delikatesu, a hlavně pro pány má mít vyloženě života budící účinky. Odpolední program se soustřeďuje v parku Ueno上野公園, který je historicky velmi důležitý pro moderní japonské dějiny. Právě proto zde najdeme i komplex Národního muzea, kde se můžete pokochat nejen krásou architektonicky zajímavých budov, ale také v nich vystavovaných rozsáhlých kolekcí obsahující velké množství historických předmětů, včetně samurajských zbrojí a mečů. Druhý den zakončíme typicky japonskou zábavou, čeká nás totiž karaoke. Nemusíte se bát nechtěných diváků! Karaoke v Japonsku není veřejné zpívání v baru, ale jedná se o zábavu za zavřenými dveřmi ve zvukově odhlučněné místnosti. Je to hlavně ideální příležitost stmelit se jako skupina, hned se nám bude společně lépe cestovat :D

omikuji předpovídající budoucnost, v tomto případě to má být “velké štěstí”, chrám Sensō-ji

Další den započneme hezkou procházkou kolem ikonické Tokyo Tower tyčící se nad japonskou metropolí již od roku 1958. S výškou asi 333 metrů o necelých deset metrů převyšuje Eiffelovu věž, které se nápadně podobá. Naše procházka bude pokračovat do nádherné zahrady Hamarikyū 浜離宮庭園, která kdysi patřila feudálnímu pánovi tzv. daimyo. Byla vyloženě navržena k dlouhým poetickým procházkám, a to převážně pro ženy z rodiny daného daimyo, které nemohly opustit hlavní rezidenci a Edo 江戸(dnešní Tokyo) už vůbec ne. Na oběd se můžete těšit na gurmánský zážitek v podobě japonského hot potu sukiyaki. Jak chutná grilované wagyu už budete dobře vědět, ale teď ho ochutnáte i vařené a věřím, že nebudete zklamaní! Odpolední program bude ve znamení ultramoderního velkoměsta.

Přesuneme se do čtvrti Shibuya 渋谷, kde se můžete vyfotit u věrného psa Hachiko a na vlastní oči vidět asi nejznámější křižovatku na světě známou z filmu Ztracen v překladu. Vyhlídkovým krokem se přesuneme do čtvrti Hrajuku 原宿, která je známá přítomností hned několika japonských subkultur. Není tedy neobvyklé, že člověk narazí na nějakou tu lolitu nebo pro většinu lidí výstředně oblečeného člena jiné z těchto populárních kultur. Také tady můžete ochutnat slavné crepes, japonskou verzi francouzských palačinek, nebo si udělat purikura fotku v jednom z mnoha automatů. Posilněni cukrem z lahodného dezertu navštívíme šintó svatyni Meiji jingu 明治神宮. Jak se chovat při návštěvě chrámů už víme, tady si procvičíme, co člověk má dělat při návštěvě svatyně. Můžete si zde zakoupit i talisman tzv. omamori nebo napsat své přání na speciální dřevěnou destičku ema 絵馬, která se následně zavěsí mezi přání ostatních návštěvníků. K večeru zakončíme nabitý program ve čtvrti Shinjuku 新宿, kde si člověk musí dát pozor, aby ho neoslepila pronikavá záře pestrobarevných neonů, kterými je již noční Tokyo světoznámé. Na večeři zajdeme do japonské hospody tzv. izakaya, kde budete moci ochutnat různé pokrmy v malých porcích (pro představu je to podobné tapas). Vybrala jsem schválně hospodu, která je tematicky laděná do poválečného Japonska, a to od dekorací až po hudbu. Není nad to hezky povečeřet u budovatelských písní :D

japonská hospoda tzv. izakaya tematicky laděná do poválečného Japonska, Shinjuku

Kamakura 鎌倉 2. — 3. září, jedna noc

Po třech nocích strávených v hlavním městě se 30. hned ráno přesuneme do historicky důležitého přímořského města Kamakura, kde v roce 1192 vznikl úplně první šogunát. Máme tady pro sebe zarezervovaný celý dům se čtyřmi ložnicemi nacházející se pouhých deset minut od hlavního nádraží. Po ubytování se autobusem zajedeme podívat do malebného buddhistického chrámu Hōkoku-ji 報国寺, který není častým turistickým lákadlem pro svoji vzdálenější polohu od centra. Je však ztělesněním podstaty japonského buddhismu nejenom tím, že poskytuje svým návštěvníkům oázu klidu v podobě malého bambusového háje a tradiční čajovny, kde si člověk může za šumu blízkého vodopádu vychutnat známý čaj matcha 抹茶.

Po tom, co se hodíme do zenu, navštívíme šintó svatyni Tsurugaoka Hachimangū 鶴岡八幡宮 a následně zamíříme k hlavnímu nádraží, které je doslova obklopeno nejrůznějšími obchůdky a restauracemi. Po obědě se vyhlídkovým krokem přesuneme k chrámu Kōtoku-in 高徳院, kde se nachází největší venkovní socha Buddhy tzv. daibutsu 大仏 v Japonsku. V tomto případě se jedná o Buddhu Amithaba 阿弥陀仏. Pouhých pár set metrů níže navštívíme další známý chrám, a to Hasedera 長谷寺, kde se můžete pokochat nádhernou zahradou v rozkvětu, ale také dechberoucím výhledem na zátoku Kamakura. Program zakončíme právě na nedaleké pláži v této zátoce, kde za příznivého počasí můžeme i smočit uchozené nožičky :D Zpět do centra se dostaneme pomocí Enoden 江ノ電, maličkého roztomilého vláčku, který je známý tím, jak blízko projíždí kolem domů lemujících trať.

socha Buddhy tzv. daibutsu 大仏, Kōtoku-in 高徳院

Hakone 箱根 3. — 4. září, jedna noc

Po noci strávené v politickém centru prvního šogunátu se relativně brzy ráno přesuneme do prefektury Kanagawa神奈川, do horského městečka Hakone 箱根, kam Japonci jezdí relaxovat v ozdravných přírodních pramenech tzv. onsenech 温泉. Odložíme si věci na hotelu a zamíříme k jezeru Ashinoko 蘆ノ湖, za kterým za příznivého počasí uvidíme majestátně se tyčící horu Fuji. Nejprve však navštívíme šintó svatyni Hakone, kde se můžete vyfotit u červené brány torii vystupující z jezera. Projdeme se kouskem pozůstatku staré cesty Tōkaidō東海道, která kdysi spojovala Edo (dnešní Tokyo) a císařské město Kyoto. Navštívíme skanzen, rekonstrukci místa, kde vojáci kontrolovali, kdo se snaží opustit Edo. Následně na pirátské lodi přeplujeme jezero a poobědváme na úpatí sopky Hakone. Po obědě vyjedeme lanovkou na nejvyšší stanici Owakudani 大涌谷, kde můžete ochutnat slavná černá vajíčka či vidět síru, jak se dere na povrch a stoupá vzhůru k nebesům. Lanovkou se necháme svézt dolů na opačnou stranu sopky a přímým autobusem se dopravíme do hotelu.

Tady nás čeká velmi nezvyklý zážitek, a to přespání v tradičním japonském hotelu zvaném ryokan 旅館, který je zapsaný na seznamu národního dědictví. Velká řada slavných spisovatelů a politiků z přelomu minulého století zde nějakou dobu pobývala a oddávala se krásám zdejší přírody. Pro našince bude krajně netradiční spaní na zemi na futonech, ale také spaní po čtyřech na pokoji. Na jednu noc se společně vrátíme do dob školních výletů :D Nemusíte se bát nechtěné intimity! Poprosím personál, aby nám rozestlala futony, co nejdál od sebe (často se jedná o dva pokoje oddělené posuvnými papírovými dveřmi). Tento hotel nevyniká pouze svou historickou důležitostí, ale nabízí také úžasné tradiční večeře a snídaně (v ceně) tzv. kaiseki ryōri 懐石料理 a neomezený přístup do společných horkých pramenů. Onseny jsou pro muže a ženy oddělené a do bazénků se chodí úplně nahý bez prostěradla či ručníku. Highlightem tohoto hotelu ale je, že nabízí i privátní menší lázně. Každý pokoj si může bez příplatku zamluvit tři časové úseky tří různých malých privátních onsenů.

červená brána torii svatyně Hakone

Ise 伊勢 4. — 5. září, jedna noc

Po tradiční snídani podávané přímo na pokoji se sbalíme a přejedeme autobusem do města Odawara小田原, kde se nachází typický japonský hrad, který hrál důležitou roli za občanské války v 15. století. Po prohlídce se můžeme podívat na nedalekou historickou lékárnu. Můžeme poobědvat někde v okolí hradu nebo si koupit ekiben, bentō box, který si sníme po cestě shinkasenem do dalšího města v našem nabitém programu, a tím je město Ise伊勢v prefektuře Mie 三重県. Dorazíme nejspíš pozdě odpoledne, takže kdo bude chtít, může se přidat k večerní zdravotní procházce, ale rozhodně to nebudeme přehánět, čeká nás totiž brzké vstávání.

hrad Odawara

Asi neexistuje Japonec, který by aspoň jednou Ise nenavštívil. Jedná se totiž o místo, kde se nachází nejstarší šintó svatyně v celém Japonsku. Nejenom že je přes dva tisíce let stará, ale je zasvěcená bohyni slunce Amaterasu Ōmikami 天照大御神, která je přímým předkem japonské císařské rodiny. Pokud chceme hezké fotky bez davů turistů a chceme si užít jedinečnou atmosféru těchto prastarých míst, budeme muset vyrazit časně z rána. První navštívíme Geku 外宮, vnější svatyni známou formálně jako Toyouke Daijingu 豊受大神宮, která je zasvěcená šintó bohovi Toyouke, který připravuje jídlo a oděv pro Amaterasu Ōmikami. Hned před hlavním vstupem je autobusová zastávka, z které nám jede přímý spoj k Naiku 内宮, vnitřní svatyni formálně známou jako Kotai jingu 皇大神宮, kde můžeme uctít bohyni slunce. I když jsou obě svatyně prastaré (Geku je asi o 500 let mladší), tak v rámci tradice se vždy jednou za dvacet let zboří a postaví znovu. Další přestavba čeká svatyně v roce 2033. Ke vchodu do komplexu vede dlouhá ulička plná obchůdků a restaurací, kde poobědváme, a kde bude prostor pokoupit i nějaké suvenýry. Odpoledne nás čeká přejezd do nedalekého města Nara 奈良, známého jako první stálé hlavní město tehdy nazývané Heijō-kyō 平城京, kde císařský dvůr v čele s císařem vládl od roku 710 do roku 794. Asi pět minut od hlavního nádraží máme zarezervovaný dům se čtyřmi ložnicemi.

jedna z menších svatyní komplexu Naiku 内宮

Nara 奈良 5. — 6. září, jedna noc

Naše první zastávka bude buddhistický chrám Tōdai-ji 東大寺, jedna z největších dřevěných budov na světě, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Dominantou chrámu je obří patnáctimetrová bronzová socha Buddhy Vairocana. Velkým turistickým lákadlem jsou i slavní jeleni shika 鹿, kteří jsou uznáváni jako poslové bohů a volně se pohybují kolem chrámů a parků. Je možné si pro ně zakoupit speciální krmivo, ale není pak vůbec jednoduché se jich zbavit. Park je obrovský a klidně se tu můžeme nějakou dobu zdržet.  Po obědě se vydáme na další místo zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, svatyni Kasuga 春日大社. Obklopuje ji tajuplný les, kde staré stromy a tisíce kamenných luceren vytvářejí unikátní mystickou atmosféru. Historicky je důležitá, protože byla postavena klanem Fujiwara 藤原家, který je známý svou úspěšnou sňatkovou politikou a také tím, že 9. -11. století de facto vládl prostřednictvím regentů. V podvečer se přesuneme do bývalého hlavního města Kyoto, kde strávíme tři noci ve velkém apartmánu s třemi ložnicemi a rozkládacím gaučem (na tom si mileráda ustelu já). Večer už žádný společný program není. Čeká nás toho v tomto turisticky vyhledávaném městě opravdu hodně, a tak bych doporučila co nejvíce zrelaxovat.

pětiposchoďová pagoda chrámu Kōfuku-ji興福寺

Kyōto 京都 6. — 9. září, tři noci

Bývalé hlavní město, které sloužilo jako centrum kultury a sídlo císařského dvora skoro tisíc let, nabízí nespočet turistických atrakcí. Můžete se těšit na výběr toho nejlepšího! Naši prohlídku města započneme chrámem Kiyomizudera 清水寺, který je díky své atypické architektuře lehce zapamatovatelný. Jistě si někteří vybaví dlouhé kůly, na kterých je postavena hlavní budova z ikonického filmu Wasabi s Jeanem Reno. Až se napijeme ze tří zázračných pramenů, podle kterých získal chrám svůj název, přesuneme se do další unikátní náboženské stavby, a to Sanjūsangendō 三十三間堂. Jedná se o 120 metrů dlouhou dřevěnou budovu, ve které vás uchvátí pohled na 1001 sochu tisíciruké bódhisattvy Kannon 観音菩薩 ztělesňující soucit.

120 metrů dlouhá dřevěná budova Sanjūsangendō 三十三間堂

Po této neuvěřitelné podívané se projdeme čtvrtí Gion 祇園 a posilníme se ve známé tofu restauraci. Kyōto je totiž svým tofu proslulé. Milovníci masa si nemusejí zoufat, určitě je tato proteinová bomba zasytí! Odpoledne přejedeme do severní části města, kde navštívíme Zlatý pavilon Kinkaku 金閣 patřící do zen budhistického chrámového komplexu Rokuon-ji 鹿苑寺, zapsaného na seznamu UNESCO, který nechal postavit šógun Ashikaga Yoshimitsu 足利義満. Nejedná se o typický příklad zen buddhistického chrámu, a proto se následně vydáme do Ryōan-ji 龍安寺 vzdáleného ani ne dvacet minut vycházkovou chůzí. Tento zen buddhistický chrám, taktéž zapsaný na seznamu UNESCO, je učebnicovým příkladem japonského zenového chrámového zahradnictví kare-sansui 枯山水 (suchá krajina). Zdejší slavná kamenná zahrada je ideální místo pro rozjímaní po našem zážitky nabitém programu.

První den je ve znamení městských chrámů. Ten druhý se vydáme na okraj císařského města užít si trochu přírody. Ráno nás čeká známý bambusový háj Arashiyama 嵐山, který si pomaličku projdeme. Cesta nás zavede k tradičnímu dřevěnému mostu Togetsugō 渡月橋, přes který se dostaneme na druhou stranu řeky Katsura 桂川. Tam se můžete těšit na netradiční atrakci, a to park s japonskými makaky (také známými jako makaci červenolící). Po obědě se přesuneme k ikonické šintó svatyni Fushimi Inari Taisha 伏見稲荷大社, kterou proslavily oranžové brány torii, známé z filmu Geisha. Poslední bod programu je autentický čajový obřad.

ikonické oranžové brány svatyně Fushimi Inari Taisha

9. září ráno se přesuneme zpět do hlavního města, kde strávíme náš poslední den v Japonsku. Zavazadla si necháme v úschovně na hlavním nádraží a až do večera je volný program. Chtěla jsem tak dát každému šanci rozloučit se s Japonskem po svém – ať už je to návštěvou galerie, muzea či nákupy suvenýrů a hadříků. Samozřejmě mám spoustu tipů a ráda se o ně s vámi podělím. Večer se přesuneme na letiště Narita, kde na letištním hotelu přespíme a ranním letem 10. září se vrátíme zpět domů.

V případě zájmu mě neváhejte kontaktovat!